Stejně jako v Číně mají principy jin a jang, tak i v současném pivovarnictví rozeznáváme dvě základní rodiny piv. Liší se od sebe zejména typem kvašení.

     Někdejší spontální fermentační procesy i pozdější výroba tohoto nápoje používaly tzv. kvašení svrchního, které spočívá v tom, že kvasinky pracují u hladiny tekutiny. Tato metoda byla ve světě výsadní zhruba až do poloviny 19. století, kdy dánský pivovarník J. Jacobsen, zakladatel celosvětově známého pivovaru Carlsberg, uvařil první oficiální pivo za pomoci kvašení spodního. Při tomto již vytříbenějším procesu speciálně vyšlechtěné pivní kvasinky klesají ke dnu a celé kvašení může být lépe kontrolováno. Ačkoliv v historii můžeme vysledovat ojedinělé stopy používání jakéhosi druhu spodní fermentace u výroby jistých německých piv dlouho před Jacobsenovým převratným objevem, tato metoda se ujala až v druhé polovině 19. století, kdy ve většině Evropy nahradila zastaralé kvašení svrchní.

     Široká rodina spodně kvašených piv se souhrnně nazývá ležáky (lagers) a dělí se samosřejmě na mnoho dalších podskupin podle používaného sladu, chmele, hustoty, barvy, stupňovitosti a alkoholické síly.
     České země mají zásluhu objevení výroby světlého ležáku plzeňského typu, který se dodnes nazývá podle města svého původu Pilsner, dále jsou to poněkud tmavší ležáky typu vídeňského a hutné výrobky, které přebraly jméno bavorského Mnichova. Stejně tak mohou být ležáky polotmavé, černé, červené, pšeničné, kvasnicové a s různými přísadami.
    Protože má pivo správně ležet k dozrávání minimálně 3-5 týdnů ve sklepní teplotě okolo 3 stupňů Celsia, ležák podávaný v restaouracích se má pohybovat v teplotním rozmezí 7 - 10 stupňů Celsia.

     Svrchně kvašená piva, která se souhrnně nazývají ale, se dodnes hojně vyrábějí ve Velké Británii, ale také Belgii, Holandsku, Německu a v mnohých jiných zemích světa, kde však zpravidla nejsou základním produktem větších pivovarů. Dělí se rovněž na mnoho druhů jako je např. Cream Ale, India Pale Ale, Brown Ale, Mild, Bitter, Porter či Staout, a vyznačují se poněkud odlišnými chuťovými kvalitami, v nichž často převládá charakteristická "ovocnost". Neleží po uzavření tak dlouhou dobu a zrají při vyšších teplotách, proto je nutno čepovat je v hospodách poněkud teplejší (12 - 15 stůpňů Celsia), aby nebyla potlačena jejich prezentovaná chuť.
     Snad jediným oficiálním českým výrobcem svrchně kvašeného piva je minipivovar Pivovarský dvůr Zvíkov v píseckém okrese, produkující značku Zlatá labuť. 

     Na závěr nutno dodat, že stejně jako jin a jang si oba základní druhy pěnivého moku vzájemně doplňují své kladné vlastnosti ku prospěchu a potěšení pivaře.

Z knihy Pivařský labyrint světa a ráj srdce od Martina Jaroška